Jiří Šenkýř: Querida Moravia

Jak zachránit moravskou krajinu a aby v ní žili radostní lidé? Kdo někdy zašel do slováckého sklípku, zjistil, že ještě žijí radostní lidé. Není to jen tím, že víno pijí, ale také tím, že kopou vinohrad. Co udělat s moravskou krajinou, která si stále ještě zachovává půvabný ráz a která byla po staletí udržitelně obhospodařovaná našimi předky, když je už po desetiletí ničena těžkou technikou a těžkou chemií? Je zničeno mnoho živého, od viditelných tvorů až po neviditelný, ale půdotvorný edafon. Jak povzbudit místní lidi k péči o svět kolem nich? Mnozí by rádi, ale neví jak. Tak kde mají začít?

Předně je třeba říci, že ani dobré zákony a jejich vymáhání věc zdaleka nevyřeší. Je to sice základ ochrany krajiny, ale jen jako „hrubé síto“. Zákony lásku ke krajině a k životu v ní nedají.

Vize budoucnosti. Naše vesnice jsou stále ještě přehledné a zachovaly se v nich soudržné skupiny: hasiči, myslivci, sportovci, církve, někde politické strany, zemědělci. Kde je škola, tam jsou učitelé. Většina zastupitelstev obcí má důvěru občanů, vždyť si je zvolili a věděli, koho volí. Šikovný starosta je požehnáním pro obec. Obce umí spolupracovat nebo se i sdružovat. Prvním krokem by byla komunikace mezi všemi skupinami a dosažení jejich setkávání s cílem společně se angažovat v ochraně krajiny. Potom zavést vzdělávání v oboru integrální ekologie (tj. ekologie v širších souvislostech, která zahrnuje nejen vztahy v přírodě a k přírodě, ale i vztahy mezi lidmi, včetně podmínek života ve vsi), nové technologie, životní styl. Pokud se vesnice dá (časem) dohromady, může začít vyjednávat s těmi, pro které se stala krajina fabrikou a hospodaření na ní zdrojem zisku. Vím, že to půjde ztěžka, ale začít se musí. Neustále se musí vymýšlet nové cesty. Pozn. Ve středověku byly úroky zakázané proto, že zemědělství nepřinášelo zisk, bylo jen pro „uživení“. Dnes by se dal udělat menší zisk i při šetrném hospodaření, ale tržní mentalita hledá nejsnadnější cestu k zisku: úspory mzdových nákladů, těžká technika a těžká chemie. A zničená příroda se do nákladů nezapočítává.

 Vesnice čekají v příštích letech velké výzvy: mít vlastní zdroje energie, postavení se klimatickým změnám (voda, vítr, teplota), stagnace či pokles životní úrovně a tím i větší rozdíly mezi chudými a bohatými, což může přivést větší nevraživost mezi lidmi, důraz na vlastní zásoby (potraviny, voda), zajištění dostupné zdravotní péče. Zvládnou to jen „bratrské“ vesnice a na tom je třeba co nejrychleji zapracovat.

Název Querida pochází z textu papeže Františka Querida Amazonia (Milovaná Amazonie, vydaný 2020), který řeší situaci ve velkém území povodí Amazonky zahrnující devět států. V globalizovaném světě jsou ale problémy krajiny velmi podobné.
Integrální ekologie je pojem zavedený papežem Františkem v encyklice Laudato si, kterou vydal v roce 2015. Podle papeže nelze oddělovat ochranu přírody od sociálních problémů.